Ženy -+50
Ženy -+50
Přechod krásným českým slovem vyjadřuje to, co tento čas přináší. Přecházíme z jedny strany na druhou. Přecházíme z cyklického módu do módu necyklického. Přecházíme od jednoho způsobu fungování k druhému a rozhodně to přesahuje pouze sféru těla. Je to komplexní proces, který nás připraví na zásadní změnu.
Tato důležitá část ženského života je naší společností skrývaná, je na ni pohlíženo dehonestujícím způsobem a není uznaná v celé své hloubce. Jako by to bylo jedno z nevhodných témat ke konverzaci. Pokud přijmeme tuto tichou dohodu o nevhodnosti, ocitáme se v tomto čase jaksi osamělé. Chybí nám vzor těch, co jsou před námi. Chybí nám jejich zkušenost. A postrádáme podpůrnou síť kamarádek souputnic.
Přechod je duchovní výzva. Výzva z hlubin naší ženské bytosti. Všechno se mění... nebo by mělo:)
Východní společnosti, ale také například domorodé kultury, uměly toto období uchopit mnohem celistvěji. Období přechodu bylo další velkou výzvou i ozdobou v životě žen. Celé podhoubí jejich kmenu je podporovalo v tom, aby tímto procesem prošly vědomě. A ženy se tímto obdobím vzájemně doprovázely.
Už nemusely podávat výkon. Mohly jen tak být. Zastavit se a ohlédnout se a nabýt jiného pohledu, či vhledu chcete-li, na život. Na ten minulý i na ten budoucí. Byl jim k tomu celým kmenem vytvořen prostor. Byl jim poskytnut čas strávit vše zažité.
************************************************************************************************************************************
My se v této situaci ocitáme nepoučené, samy, masírovány celospolečenským územ, že musíme být výkonné a věčně mladé. Cokoli jiného jako by bylo selháním. Nebo nemocí. Nemocí, která se musí rychle vyléčit.
Proč ale neuznat, že naše těla už vydala to nejlepší, co v první půli života mohla...?
Proč neuznat, že si potřebujeme odpočinout? Vždyť i den a noc se pravidelně střídají. A my máme podávat nekonečný lineární výkon?
Každé životní období je něčím náročné a něčím krásné. I toto. Je moudré využít jeho nabídky..
Tento čas po nás žádá nové přístupy k sobě samotné, ke vztahům, které vytváříme, k vlastnímu tělu i k jeho výkonnosti. Objevujeme nové území s novými prostředky.
Ráda se inspiruju od přírodních kultur. Mají mnohem přirozenější pohled na život...
Indiánky měly stárnutí celkem jednoduché. Stáří bylo znakem moudrosti a vrásky byly považovány za krásné. Indiánská žena snadno přijala, že je čas odpočinku. Když se nedostavila menstruace v mladším věku, věděla, že bude matkou. Když se menstruace nedostavila v pozdějším věku, věděla, že přichází čas, kdy se má stát Velkou matkou - matkou všech. Všech žen i mužů, všech bytostí, zvířat i rostlin, všeho živého a možná i neživého. A předla nit života a tvořila z ní síť.. síť vztahů.
Možná nás nyní vše, co se děje v našich tělech i duších, učí ženskému umění spřádat a uspořádávat vztahy. Vztah k sobě, k druhým, k přírodě, Zemi. Možná to je ten největší úkol, který nás nyní čeká.
Ať je objevování tohoto času pro nás co nejvíce objevné...
Ať se můžeme těšit i z tohoto životního období...
